Nejprve to bylo objevování krásy hor u nás, ať už to byly Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty, Jeseníky, Brdy, Krkonoše, Vysočina nebo Šumava. Všude se najde pěkné místo, kde se člověk zastaví, aby pobral pohledem ten kousek krásy v lese, na louce, u jezera nebo ve skalách. A nemusely to být ani závratné výšky. Ty jsem objevil nejprve dnes již u našich sousedů, a to na Malé a Velké Fatře, v Nízkých a Vysokých Tatrách nebo ve Slovenském ráji. Později, když se otevřely hranice nebylo možno se nepodívat k jižním sousedům do Alp, které mě uchválily. Rakousko s „otcem“ hor Ötscher v předhůří Alp, Nočkové Alpy, Nízké a Vysoké Taury, Kalkalpen, Wilder Kaiser, Karwendel nebo Silvretta, to stojí za to vidět. Ať se vrtnete v horách kamkoliv, všude je nádherně. A nemusí ani vyjít počasí. A když se vám podaří podívat i kousek dál, jako například do Dolomitů v Itálii nebo na vlastní oči vidět „matku“ hor Matterhorn ve Švýcarsku, připadáte si jako v sedmém nebi.